
Zákon zná několik druhů zemědělské půdy – ornou půdu, trvalé travní porosty, lesní půdu a pak tzv. ostatní plochy. Ostatní plochy typicky představují neplodnou půdu, na které jsou většinou remízky, meze, háje, větrolamy či kamenité pozemky, na kterých nelze hospodařit a není možné na ně ani brát dotace.
Každý druh půdy je zdaněn různou sazbou. Ostatní plochy jsou zdaněny pevnou sazbou 2000 Kč/ha, což v praxi znamená, že se za tento druh půdy platí 6 – 7 krát vyšší daně než za ornou půdu a 10x vyšší daně než za trvalé travní porosty. To ale z pohledu státu i životního prostředí nedává žádný smysl. Stát má v současné době naopak maximální zájem na tom, aby v krajině bylo co nejvíc remízků, mezí a ploch vhodných k zasakování vody do půdy. A naopak chce, aby další takovéto plochy v krajině vznikaly. Jejich přínos pro životní prostředí byl mnohokrát prokázán. Vedle udržování a zvyšování zásob podzemí vody je to zejména bránění půdní erozi ať už působením vody nebo větru. Současně jsou důležitým prvkem zvyšujícím biodiverzitu – právě meze a remízky jsou přirozeným biotopem pro drobnou zvěř jako jsou zajíci, koroptve nebo bažanti.
V minulosti toto nepředstavovalo závažný problém, neboť v katastrálních mapách byl ne vždy úplný pořádek a tyto krajinné prvky byly často zapsány jako orná půda či trvalý travní porost. V poslední době však dochází k četným změnám zápisu údaje o druhu pozemku v katastru nemovitostí (na ostatní plochy), což je důsledek komplexních pozemkových úprav a snahy dát všechny zapsané údaje do souladu se skutečným stavem věci. Zároveň s tímto však dochází k tomu, že stát de facto trestá ty majitele půdy, kteří tyto přínosné krajinné prvky zachovávají, případně i rozšiřují. I v současné době je sice možné, aby byly ostatní plochy osvobozeny od pozemkové daně, je to ale administrativně velmi náročné. Majitel takového pozemku musí požádat o vydání potvrzení obecní úřad, který pak musí konkrétní pozemek ověřit v terénu. Budeme proto usilovat o změnu zákona o dani z nemovitostí, která tyto přesně definované a vyčleněné krajinné prvky osvobodí od daně z nemovitostí. Mým cílem je, aby tato právní úprava začala platit od roku 2020.